Obec Mileč
ObecMileč

Na webových stránkách se pracuje!!!

Historie

Správní území Obecního úřadu Mileč zahrnuje pět obcí: Bezděkovec, Maňovice, Mileč, Záhoří a Želvice.

Bezděkovec

Památný křížVes ležící 5 km jihovýchodně od Nepomuka má průkazné záznamy z roku 1551, je však bezpochyby starší. Dějinami je spjata se Zelenohorským panstvím a statky někdejšího kláštera cisterciáků. V polovině 17. století zde je registrováno 8 sedláků. Tereziánský katastr uvádí 11 osedlých, kteří "prodávají své obilí do Klatov, však zbytečného nic nemají".

K roku 1920 zde bylo 54 popisných čísel a 269 obyvatel, o 70 let později trvale žijících již jen 58 ve 28 domech. Ve vsi je řada rekreačních stavení.

Uprostřed obce na návsi stojí nevelká pseudogotická kaple obdélného půdorysu s trojúhelníkovým štítem se zubořezem. Vstup rámuje kamenný sedlový portál. Na kraji vsi pak stojí pamětní kříž z roku 1849.

Maňovice

Obec leží v jihozápadních Čechách asi 5 km od Nepomuka. Obec získala jméno pravděpodobně od prvního sedláka, který tady žil a jmenoval se Manc. Roku 1340 je písemný záznam o vsi Manůvice, že usedlíci platí desátky faře do Mileč. Jméno vesnice je psáno takto: Manüwitze. Roku 1420 je vesnice připsána Jiřímu ze Šternberka do Lovčic, kam osadníci patří robotou - trháním lnu. Kolem roku 1420 jsou již známa jména osadníků: Jíra Palias, Jan Havlík, Jano Chotěšovec. Roku 1425 patří Maňovice k Plánickému panství.

Nejstarší důmRoku 1560 podle cedulí zelenohorských žilo již ve vsi 7 osedlých s ročním platem 15 kop, odváděli 108 kusů ročních kuřat, tři kopy vajec a 4 kopy plůdků do rybníků. Faře do Mileč odváděli 5 liber tuku na svícení. Při dělení Zelené hory roku 1584 připadla ves Maňovice k 2.dílu Jiřího ze Šternberka. Roku 1600 žilo ve vsi 9 osedlých: Jíra Palias, Jan Havlík, Jan Chotěšovec, Tomáš Vraných, Jakub Cykán, Brejcha Mareš, Josef Hlavsa, Velek Ondřej a Číhaňák.

Při prvním berním soupisu půdy roku 1654 přináležely Maňovice k panství Plánice. Berní půda sahala až k mlýnům Barák, Přendal a Rozsypal. Ve vsi žilo celkem 7 sedláků a 1 zahradník.

RybníkNa zimu osívali 146 strychů, na jaro 38 strychů. Ve vsi bylo 15 potahů, 9 krav, 14 jalovic, 17 ovcí a 31 sviň. Berní soupis půdy byl nařízen c.k. úřadem, protože šlechta nechtěla platit daně. Proto roku 1730 Marie Terezie nařídila další soupis pozemků a zakreslení všech pozemků do katastrálních map. Roku 1730 je katastr obce v dnešní podobě.

V roce 1920 zde bylo 43 čísel popisných a 264 obyvatel, počátkem 90.let minulého století již pouze ve 33 domech žilo 87 obyvatel. Dnes má obec 71 obyvatel.

Na návsi stojí nově opravená šestiboká kaplička s jehlancovou střechou se zvoničkou ve vrcholu. Nad vchodem je prolomena nika. Proti ní stojí pamětní kříž z roku 1840 s monogramem IHS, další pamětní kříže jsou na krajích obce ve směru na Mileč a na Kozlovice. Jejich vznik byl v minulosti podmíněn různými vlivy. Vznikaly na paměť tragických událostí nebo jako poděkování bohu za odvrácené neštěstí. Ve vsi je řada zajímavých a zachovalých stavení. Nedávno opravená je i hasičská zbrojnice.

Mileč

Stará školaVes leží 2 km jihovýchodně od Nepomuka. Podle tradice byla založena již kolem roku 1100 Milkem z Klenové. První písemná zmínka pochází až z roku 1352, kdy patřila pomuckému klášteru. K roku 1372 je připomínán Přibík z Vrčeně s predikátem z Milče, na počátku 15.století pak Michael z Milče, který byl purkrabím na Zelené Hoře. Po vypálení cisterciáckého kláštera husity roku 1420 patřila ves až do roku 1630 k Zelené Hoře, odtud přešla k Plánici. Berní rula z poloviny 17.století uvádí ve vsi tehdy zvané Milče pět sedláků a jednoho tzv.zahradníka. Tereziánský katastr v Milči připomíná 9 osedlých. K roku 1789 byla ves opět součástí Zelenohorského panství. V roce 1920 zde bylo 46 popisných čísel a žilo zde 274 obyvatel. V současnosti zde žije 109 obyvatel.

Dominantou vsi je kostel sv.Petra a Pavla, obnovený do dnešní podoby nákladem vlastního kostelního jmění roku 1764 na místě starší svatyně zřejmě ze 14.století. nová_škola

Roku 1640 byl zdejší farní kostel obnoven a k obrazu sv. Barbory konaly poutě desítky věřících, neboť dle pověsti měl moc uzdravovat oční choroby. Kostel byl upravován i kolem roku 1909. Stavba je položena na půdorysu latinského kříže. V průčelí je ze staršího kostela zachována věž postavená mimo osu více k severu. Triumfální oblouk je sklenut polokruhem, fasáda je členěna lesénovým řádem. V nedávné době byl kostel nákladně rekonstruován.

Nová školaPrvní stavení pod kostelem zbudované r. 1852 sloužilo stovkám místních i přespolních dětí celých 58 let jako škola. Roční služné učitele činilo 239 zl. 27 kr + 81/2 sáhů dřeva.

Budova nové školy, postavené v roce 1910, slouží dodnes svému účelu.

Památní lípaVe vsi u staré brány statku čp.8 roste památný strom - lípa velkolistá, zvaná "Milečská lípa", s obvodem kmene 502 cm a výškou 25 m. Její stáří je odhadováno na 420 let.

Na rozcestí směrem na Třebčice stojí Boží muka, tvořená zděným soklem a válcovitým dříkem s entazií. Označuje místo nálezu zbraní a přílbic z období třicetileté války. Dle tradice mělo jít o místo střetu švédských a císařských vojsk.

Záhoří

KapličkaLeží 4 km jihovýchodně od Nepomuka, ve 14. a 15. století přináleželo k cisterciáckému klášteru, poté k panství Zelená Hora. Písemná zmínka datována rokem 1552. Od roku 1556 patří k dílu Viléma ze Šternberka, od roku 1584 k části Jiříka ze Šternberka. V polovině 17. století uváděno 8 sedláků a jeden tzv.zahradník. Tereziánský katastr připomíná 9 osedlých a tři mlýny o třech kolech na nestálé vodě.

záhoříVes zůstala součástí panství zelená Hora až do roku 1850, k roku 1920 zde žilo ve 33 popisných číslech 195 obyvatel, o 71 let později ve 22 domech trvale pouze 59 obyvatel. V okolí pracovaly 4 mlýny, u dvou z nich pak byly olejny. V současnosti zde žije asi 56 obyvatel, převážná část obydlí slouží k rekreaci.

U domu čp.3 stojí kaplička v průčelí se zděnou zvoničkou. Za obcí ,v místě zvaném Voděra, je bývalý mlýn.V obci působí fotbalový klub TJ Záhoří.

Želvice

Ves leží 3 km jihovýchodně od Nepomuka je staršího původu, než uvádí prameny z roku 1552. Jako součást zelenohorského panství připadla postupně Vilému ze Šternberka a Jiříkovi ze Šternberka. Berní rula ze 17.století uvádí 9 sedláků a jednoho chalupníka, tereziánský katastr 10 osedlých. Roku 1920 žilo v Želvici 211 obyvatel v 31 popisných číslech, o 71 let později pak trvale 74 obyvatel ve 22 domech.

ŽelviceNa návsi stojí drobná zděná čtyřboká kaplička a pamětní kříž z roku 1872. Nad kapličkou se rozkládá velký vrchnostenský hospodářský dvůr. U rozcestí na Mileč se pak nachází klasicistní hranolová zděná boží muka čtvercového půdorysu. Ve vsi se dochovaly roubené chalupy.

Partneři

Lorem ipsum dolor sit amet, consetetur sadipscing elitr, sed diam nonumy eirmod tempor invidunt ut labore et dolore magna aliquyam erat, sed diam voluptua. At vero eos et accusam et justo duo dolores et ea rebum. Stet clita kasd gubergren, no sea takimata sanctus est Lorem ipsum dolor sit amet.

Lorem ipsum dolor sit amet, consetetur sadipscing elitr, sed diam nonumy eirmod tempor invidunt ut labore et dolore magna aliquyam erat, sed diam voluptua. At vero eos et accusam et justo duo dolores et ea rebum. Stet clita kasd gubergren, no sea takimata sanctus est Lorem ipsum dolor sit amet.